Krajská hygienická stanice

Plzeňského kraje se sídlem v Plzni

Uřední deska

Léto a pitný režim

Jaké množství tekutin máme vypít?

Voda tvoří podstatnou část lidského těla (u dospělých jedinců cca 60 %); kromě celé řady jiných funkcí pomáhá regulovat tělesnou teplotu a zabraňuje tak přehřívání našeho organizmu (úpal).

Množství tekutin, které by měl dospělý jedinec zkonzumovat se za běžných klimatických podmínek se nachází v rozmezí 2 (ženy) až 2,5 (muži) litrů tekutin za den, přičemž 80 % tohoto množství by mělo pocházet z nápojů (tj. 1,6 a 2 l).

Množství tekutin, které by měly za běžných klimatických podmínek zkonzumovat děti:

od 2 do 3 let 1,3 litru tekutin,

od 4 do 8 let 1,6 litru tekutin,

od 9 do 13 let 1,9 (dívky) – 2,1 (chlapci) litru tekutin,

(děti od 14 let jsou považovány za dospělé).


Mezi hlavní faktory, které potřebné množství tekutin ovlivňují, například patří:

  • náš zdravotní stav,
  • běžné aktivity, které během dne provozujeme,
  • sportovní aktivity,
  • prostředí, v němž se nacházíme (horký suchý vzduch apod.)

Důležité pravidlo!

Tekutiny, které ztratíme, bychom měli zase zpátky přijmout!

 

Musíme také pamatovat, že:

Dětský organismus je mnohem citlivější na ztráty tekutin, než organismus dospělého člověka, a také je k nim náchylnější.

Čím je dítě menší, tím relativně větší má jeho organismus obsah vody a zároveň vyšší nároky na příjem tekutin. Dítě má v porovnání s dospělými také větší tělesný povrch a i povrch dýchacích cest, kterými se voda z těla také ztrácí.

Pozor!

Na přehřátí dítěte při aktivním sportování anebo při hře, pohlídejte, aby se dítě pro velký zápal ze hry nezapomínalo pořádně napít!

Pocit žízně je u některých jedinců oslabený!

Zvláště u lidí starších! Nižší pocit žízně mívají často také ženy.

Za běžných klimatických podmínek ztrácí naše tělo asi 1,85 – 2,6 litrů tekutin denně, a to močí, dýcháním či pocením. Teplé letní počasí, které nás nyní provází, riziko dehydratace ještě zvyšuje, neboť právě pomocí zvýšeným pocením snižujeme teplotu našeho těla.

Dehydratace, nízký obsah vody v těle, ohrožuje náš fyzický i psychický výkon. Může zhoršovat zdravotní stav jedince či průběh onemocnění.

V souvislosti s tímto doporučujeme:

  • omezit tělesnou zátěž a pohybovou aktivitu, která je spojena se zvýšením vnitřní teploty (zahřátím) organismu a tím pádem i zvýšenou ztrátou tekutin,
  • nepobývat na přímém slunci v poledních hodinách, nosit pokrývku hlavy (šátek, kšiltovku),
  • nenechávat děti v autech na parkovištích,
  • nenechávat děti v kočárku na přímém slunci,
  • při chronickém onemocnění dýchacích cest a onemocnění srdce a cév omezit vycházky,
  • zejména pak v poledních a odpoledních hodinách,
  • místnosti nejlépe větrat ve večerních, nočních a ranních hodinách.

K nejvhodnějším nápojům, které můžeme využívat ke stálé konzumaci, patří obyčejná pitná voda z vodovodu, vody balené (kojenecké, pramenité či slabě mineralizované přírodní vody bez oxidu uhličitého), neslazené a ne moc silné čaje (zelené), vodou ředěné ovocné či zeleninové cukrem nepřislazované přírodní šťávy.

Vhodnými zdroji tekutin jsou také ovoce a zelenina jako například rajčata, okurky, melouny, jahody nebo citrusy.

Slazené nápoje (limonády, kolové nápoje, či slazené ovocné nápoje) nejsou vhodným zdrojem tekutin, protože obsažený cukr zvyšuje pocit žízně! Navíc jimi přijímáme zbytečně velké množství energie, které často ani nevyužijeme.

Bylinné čaje by se měly pít slabé a střídat druhy bylin, z nichž jsou připravovány. Případně je možné volit různé směsi bylin a rozhodně je nepít denně. Důvodem k tomu jsou léčivé účinky bylin, které by mohly negativně ovlivnit náš zdravotní stav. Obzvláště pozor by si měli dát lidé, kteří trpí nějakým onemocněním a pití různých bylinných čajů konzultovat se svým lékařem! Čtěte také pozorně návody k jejich použití!

Pro doplnění příjmu tekutin můžeme využít středně mineralizované přírodní vody. Dospělý jedinec by jich ovšem neměl vypít více než 500 ml za den, dítě samozřejmě o méně. Zároveň by se měly různé druhy tohoto typu vody střídat, a to z důvodu jejich rozdílného a mnohdy nevyváženého obsahu minerálních látek. Silně mineralizované přírodní vody by dospělí měli konzumovat jen výjimečně a v omezeném množství. V případě dětí se jedná o naprosto nevhodný zdroj tekutin. Informaci o tom, o jaký druh vody se jedná, nalezneme na etiketě láhve, neboť každá musí být v souladu s příslušnou legislativou náležitě označena. Léčíte-li se pro nějakou nemoc doporučujeme vám opět se o tom, zda vůbec, či případně jaké druhy a množství mineralizovaných přírodních vod můžete vypít, poradit s vaším lékařem. Některé mineralizované přírodní vody nemusí být pro vás totiž vůbec vhodné .

U velmi oblíbených bublinkových nápojů, které jsou sycené oxidem uhličitým, je třeba myslet také na to, že mohou také citlivějším jedincům způsobit různé zdravotní obtíže (např. nevolnost, průjmy či nadýmání).

V přílohách s názvem Pitný režim a Jak se vyrovnat s mimořádnými klimatickými podmínkami, naleznete další důležité informace.

 

Ministerstvo zdravotnictví ČR
Sekce náměstka pro ochranu
a podporu veřejného zdraví a hlavního hygienika ČR

Podrobnější informace můžete nalézt zde:

pitny_rezim.png klimaticke_podminky.PNG

 

Přílohy

Doporučení Ministerstva zdravotnictví pro provozovatele venkovních hracích ploch, které jsou určeny pro hry a sport dětí a mladistvých

V oblastech postižených povodněmi, s cílem snížit možné riziko vzniku infekčního onemocnění nebo jiného poškození zdraví, se doporučuje provozovatelům venkovních hracích ploch určených pro hry a sport dětí a mladistvých, před uvedením zařízení do provozu, provést následující opatření :

 

  1. Nejprve provést dokonalou mechanickou očistu celého pozemku, odstranit naplaveniny a bahno.

  2. Spláchnout celý prostor, včetně travnatých ploch, proudící zdravotně nezávadnou vodou. Travnaté plochy ponechat 2 - 3 týdny působení slunečnímu UV záření.

  3. Odstranit veškerý kontaminovaný písek z pískovišť, doskočišť atd. Betonové části pískovišť opláchnout proudící zdravotně nezávadnou vodou a dezinfikovat postřikem 2% roztoku Chloramin T nebo 1% roztoku Chloraminu T se saponátem, nechat působit 30 minut. Pískoviště nechat vyschnout.

  4. Navézt nový zdravotně nezávadný písek splňující hygienické limity mikrobiologického, parazitologického a chemického znečištění písku v pískovištích na venkovních hracích plochách, které jsou stanoveny v příloze č. 14 k vyhlášce č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.

  5. Ostatní pevné plochy cest, hřišť atd. řádně mechanicky očistit a opláchnout proudící zdravotně nezávadnou vodou a poté ponechat působení slunečnímu UV záření.
  6. Hřiště s umělým povrchem je nutné dokonale mechanicky vyčistit, povrch umýt zdravotně nezávadnou proudící vodou a dezinfikovat vhodným dezinfekčním prostředkem po dohodě s výrobcem umělého povrchu

    (Pozor: chlorové přípravky mohou umělé povrchy hřišť odbarvovat!).
  7. Zaplavené nebo kontaminované zařizovací předměty venkovních hracích ploch (průlezky, houpačky, skluzavky, lavičky atd.) je třeba mechanicky očistit, omýt proudící zdravotně nezávadnou vodou a dezinfikovat 2% roztokem Chloraminu T po dobu 30 minut nebo do zaschnutí.

  8. Po provedené dezinfekci je nutné všechny dezinfikované plochy a předměty opět omýt proudící zdravotně nezávadnou vodou.

Aktuální doporučení - PRAVIDLA ZÁKLADNÍ HYGIENY PŘI ZÁPLAVÁCH

Zde naleznete základní pravidla, která je třeba dodržovat z hlediska ochrany zdraví v povodních zasažených oblastech. Jedná se o primární hygienická doporučení pro úklid zaplavených obydlí, použití potravin z těchto oblastí, pravidla pro likvidaci plísní, desinfekce oděvů a prádla apod. V druhém z přiložených souborů jsou uvedeny rizikové faktory leptospirózy (infekce přenášená mj. kontaminovanou vodou) a doporučené postupy prevence. V třetím souboru pak doporučení pro provozovatele venkovních hracích ploch pro děti a mladistvé k realizaci před uvedením zařízení do provozu po povodních s cílem snížit riziko  vzniku infekčních nemocí a jiných poškození zdraví.

Průběžně aktualizováno.

Podkategorie

Zákon č. 106/1999 Sb.

Poskytování informací podle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím

Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni je jako státní orgán tzv. povinným subjektem, který má poskytovat žadateli informace vztahující se k její působnosti ve smyslu ust. zák.č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.

Zákon se nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.

Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Žadatelem ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci. Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.

Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.

Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud elektronické adresy podatelny nejsou zveřejněny, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu.

Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni